Doporučení nové vládě
Na závěr konference Vyspělé Česko 2025 jsme představili čtveřici doporučení nové vládě, která se teprve rodí. Ta úzce vycházela z loňských Cest k vyspělému Česku a je nyní našim společným cílem, aby nově vzniklá nejvyšší česká exekutiva – bez ohledu na své finální složení – byla schopná naslouchat hlasům byznysu a posunout Česko ke skutečně vyspělé zemi. Zapojte se spolu s námi.
1. Stabilita a předvídatelnost jako základ investic
Zajistit v ČR víceleté rozpočtování a dlouhodobé investiční rámce. Pro úspěšnou transformaci ekonomiky potřebujeme jasný směr a předvídatelnost – nejen v makroekonomii, ale i v přístupu státu k investicím. Smysluplné, pravidelně vyhodnocované a dlouhodobé investiční plány přitáhnou soukromý kapitál a sníží náklady transformace pro všechny. Rozpočtování z roku na rok nemůže vést ke schopnosti ani prioritizovat, ani plánovat dopředu.
2. Role státu? Budovat infrastrukturu, ne drobit dotace
Stát by měl stavět pevné základy – rozvíjet energetickou, dopravní a digitální infrastrukturu. Namísto rozmělněné podpory v podobě jednorázových dotací na malé projekty potřebujeme strategickou roli státu v klíčových infrastrukturních investicích, které umožní podnikům růst a inovovat.
3. Podpořme odvětví a obory, ve kterých můžeme být silní
Česko má silný potenciál v průmyslech čistých technologií – Net-Zero Industry Act nám dává nástroje, jak jej využít. Nepromarněme šanci posílit konkurenceschopnost průmyslu, který umí škálovat, exportovat, inovovat a vytvářet pracovní místa budoucnosti. Snaha o zachování “business-as-usual” znamená stagnaci a promarněné příležitosti.
4. Vyplatí se jednat včas a sebevědomě
Včasné a cílenější investice do dekarbonizace jsou pro ČR levnější než čekání a pasivita. Místo snah o zdržování legislativy na úrovni EU bychom měli vědět, co konkrétně potřebujeme k úspěchu, a aktivně si o to říkat – sebevědomě a srozumitelně.
Potřebujeme jasné domácí priority a dobrou přípravu, abychom mohli na evropské úrovni efektivně čerpat prostředky, které tuto transformaci umožní. Za zpožďování či zmírnění již jednou dohodnutých pravidel se nevyplatí bojovat, když nám mezitím ujíždí globální vlak. Zelená tranzice není výmysl z “Bruselu”, ale globální příležitost pro české firmy.
CESTY K VYSPĚLÉMU ČESKU
Česko jako lídr v globální transformované ekonomice
Tímto společným prohlášením se poprvé spojila aliance byznysu, expertních a neziskových organizací, která jasně deklaruje, že měnící se světová i evropská ekonomika představuje bezprecedentní příležitosti pro českou ekonomiku. Nyní je nejvyšší čas zahájit spolupráci na odstraňování překážek a vytváření přehledných podmínek pro investory. Finanční prostředky soukromého sektoru jsou připraveny podpořit ekonomickou transformaci naší země, zbývá jen podpora politická.
Naším cílem je vybudovat českou ekonomiku, která stojí v čele globální ekonomické transformace, nejen proto, že je to pro ČR výhodné. Jako pragmaticky nejlepší řešení pro ČR stojíme o ekonomiku, která splňuje níže uvedená kritéria. Pro jejich naplnění doporučujeme zaměřit se na implementaci následujících kroků, které vycházejí z respektovaných studií nebo pracují s doporučeními z letos vydaných zpráv Enrica Letty[1] a Maria Draghiho[2].
Racionální a moderní energie pro Česko
Podpora rozvoje moderního a udržitelného energetického mixu dle evropských a mezinárodních závazků ČR, který zajistí spolehlivé dodávky elektřiny pro konkurenceschopnost české ekonomiky pomocí snížení nákladů a umožnění investic v souladu s ESG kritérii. Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména sluneční a větrné energie, na celkové spotřebě by měl činit 30 % do roku 2030 podle aktuální verze Národních klimaticko-energetických plánů (NKEP)[3]. Pro takovýto rozvoj je třeba odbourat zejména následující překážky:
-
Modernizace přenosové a distribuční soustavy a její příprava na moderní energetický systém je klíčová nejen pro další rozvoj obnovitelných zdrojů.
-
Urychlení povolovacích procesů pro větrné a solární elektrárny[4] a výstavbu přenosové a distribuční soustavy, včetně schválení a využívání akceleračních zón.
-
Rozvoj chytrých sítí, urychlení roll-outu chytrého měření, efektivního řízení elektrizační soustavy, dotažení klíčové legislativy pro rozvoj a investice do technologií akumulace a agregace flexibility.
-
Vhodné nastavení investičních a provozních podpor (PPA, Contracts for Difference, kapacitní platby, a jiné), aby podpořily modernizaci české energetiky.
Racionální exit od uhlí a odmítnutí dotací či jiných netržních forem podpory na provoz starých, emisně náročných elektráren; využití dostupných veřejných i soukromých financí na modernizaci energetiky, částečnou konverzi uhelných elektráren na plynové nebo na rozvoj obnovitelných zdrojů a chytrých sítí.
Modernizace teplárenství a zajištění udržitelné ekonomické transformace vytápění budov pomocí:
-
rozvoje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET, kogenerace)
-
podpora výzkumu, výroby a instalací technologie tepelných čerpadel[5]
-
podpora obnovitelných zdrojů vytápění
-
výzkum dalších potenciálních řešení v oblasti teplárenství, např. akumulace tepla, solární termika, geotermální technologie.
Investice do snižování energetické náročnosti domácností i firem s důrazem na pomoc s cenami energií ohroženým subjektům.
Umožnění maximálního využití benefitů sdílení elektřiny díky měkké i investiční podpoře, dostupnosti infrastruktury a nastavení tarifních poplatků. Zapojení nových hráčů —domácností, malých firem a samospráv – do energetiky[6].
Rozvoj výroby a využití zeleného vodíku s ohledem na poptávku, analýza potřeb průmyslu a zajištění částečné domácí výroby zeleného vodíku (vodíkové „alleys“) s prioritou na bezpečný import z geopoliticky stabilních zemí, zaměření na využití vodíku pro průmysl a akumulaci, s pragmatickým přístupem.
Krajina jako indikátor zdravé ekonomiky
Zajištění zdravého fungování přírodních ekosystémů, jelikož jsou nezbytné i pro ekonomiku. Podpořme analýzu dopadů nabourávání přírodních ekosystémů na českou ekonomiku, jelikož nemáme k dispozici dostatek lokálních analýz a dat.
Cílevědomá a plánovitá obnova biodiverzity promyšleným systémem rozptýlených drobných biotopů, jako jsou např. krajinné prvky v produkční zemědělské a lesní krajině.
Zastavení finančně i materiálně náročné eroze půdy, vytvoření krajiny odolné na zvyšující se extrémy počasí.
Prioritizace poskytování veřejných služeb (zadržování vody aj.) především na státních pozemcích a nové modely podpory těchto cílů na soukromé půdě.
Rozvoj moderních způsobů hospodaření na zemědělské půdě a v lesích, včetně poradenské a jiné podpory, podpora inovativních hospodářských postupů zaměřených na udržitelnost a získání konkurenční výhody (certifikace lesů FSC, regenerativní zemědělství, precision farming, ekologické zemědělství, digitalizace, data, AI).
Podpora zemědělců a lesníků v přechodu k udržitelnějšímu hospodaření a lepší využití dostupných finančních zdrojů (např. ze Společné zemědělské politiky), včetně poradenství a zapojení kapitálových investic.
Vytvoření odolného potravinového systému skrze diverzifikaci zemědělské produkce, která zajistí stabilitu dodávek a odolnost vůči klimatickým rizikům.
Optimalizace zdrojů prostřednictvím lepšího využití půdy a vody a snižování zátěže na ekosystémy, čímž se posiluje dlouhodobá produktivita krajiny.
Změna paradigmatu, aby byla zdravá krajina a příroda chápána jako dlouhodobý zdroj prosperity.
Šetrné hospodaření se zdroji
Podpora zavádění cirkulárních obchodních modelů ve zpracovatelském průmyslu, které zmírňují dopady během celého životního cyklu (LCA) výrobků, uplatňují principy ekodesignu a konceptů “produkt jako služba”, využívají recyklované nebo obnovitelné zdroje a snižují emise výrobních vstupů.
Snižování materiálové náročnosti stavebnictví podporou rekonstrukcí stávajícího stavebního fondu, aktivací neobydlených nebo nevyužívaných budov[7] a politikami a nástroji umožňujícími uplatnění cirkulárního designu staveb v praxi (modularita, opětovné použití, digitalizace, materiálové katastry)[8].
Posílení systému cirkulární ekonomiky, s důrazem na předcházení vzniku odpadu napříč sektory, včetně recyklace a zodpovědnosti výrobců za své produkty v dalších kategoriích výrobků a nastavení fungujícího trhu s druhotnými surovinami.
Snižování dovozní závislosti na Číně, a to jak v oblasti surovin, tak v oblasti klíčových technologií.
Výzkum, vývoj a inovace jako motor vyspělé ekonomiky
Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v Česku a reforma řízení výzkumných institucí, zejména univerzit, s přehodnocením role peer reviews, financování renomovaných zahraničních chairs a zapojením multidisciplinárních přístupů. Cílem politiky podpory VaVaI by měl být vznik inovací a jejich komercializace v Evropě a Česku, abychom zvýšili svoji konkurenceschopnost na globálních trzích.
Důraz na aplikovatelnost výzkumu, včetně bonifikace a vytvoření specifických nástrojů podpory pro jeho převedení do praxe, za současné podpory výzkumu základního, jako nutného předpokladu pro aplikovaný výzkum.
Efektivní vynakládání veřejných financí na dopadové, disruptivní typy inovací a na výzkum na úrovni globální špičky, zaměření grantů na excelenci a konkrétní společenské výzvy, a snížení administrativní zátěže spojené s financováním VaVaI.
Podpořit vyšší zapojení soukromého sektoru a kapitálových investorů, zlepšit propojení inovativní firem a startupů s výzkumnými organizacemi, včetně univerzit, například formou inovačních klastrů, za účelem zrychlení zavádění inovativních nápadů do české ekonomiky a zachování její konkurenceschopnost na evropském a světovém trhu. Další příklady iniciativ na navýšení soukromého kapitálu pro výzkum a vývoj uvádí i Draghiho zpráva.
Podpora budování disruptivních a inovativních firem a startupů formou cílené podpory projektů v jasně definovaných sektorech, kde existuje potenciál velkého rozvoje po vzoru projektu Technologická inkubace. Zaměřit se na oblasti, ve kterých můžeme Česko nabídnout přidanou hodnotu, a kde tato podpora bude mít největší dopad (např. AI, EkoTech, ekodesign, GreenTech, HealthTech, Space industry, pokročilé materiály, nanomateriály, DeepTech, ...)
Zvyšování úrovně vzdělání a intenzivní reskilling a upskilling dospělých, zajištění efektivní realokace pracovních sil do perspektivních oborů.
Podpora mobility výzkumníků a interdisciplinárních řešení prostřednictvím profesních doktorátů a sabbaticalů, harmonizace pracovně-právních procesů napříč institucemi.
Tvorba politik na základě aktuálních vědeckých poznatků.
Nové byznys modely pro Česko
Schválení, dosahování a pravidelná evaluace jasného a dlouhodobého politického rámce včetně racionálních průmyslových, energetických a klimatických strategií (včetně NKEP, Státní energetické koncepce, Politiky ochrany klimatu) s ohledem na mezinárodní a evropské závazky, zajištění efektivní implementace politik ekonomické transformace tím, že budou jednotlivé rezorty úzce spolupracovat a postupovat v souladu s jednotným plánem[9,10].
Dodržovat a aktivně naplňovat evropský závazek k dosažení klimatické neutrality pro zajištění dlouhodobé stability české i světové ekonomiky, snižování energetické, materiálové a emisní náročnosti HDP při udržení nebo růstu HDP.
Podpora byznysu zaměřeného na výrobu net-zero technologií, včetně identifikace relevantních průmyslových odvětví[11] včetně strojírenství, vytváření podnikatelských příležitostí pro inovativní a ekologicky šetrné firmy v hodnotových řetězcích velkých podniků. Podpora vývoje a výroby pokročilých technologií, jako jsou baterie, tepelná čerpadla a komponenty pro obnovitelné zdroje energie.
Strategická podpora dekarbonizace emisně náročného průmyslu:
-
Cementárny a ocelářství: Elektrifikace, využití geologického ukládání CO2, zajištění dovozu zeleného vodíku, a podpora investic, inovací a vývoje infrastruktury pro sběr a kvalitní zpracování druhotných surovin[12] (ocelového šrotu, stavebních a demoličních odpadů, vedlejších produktů z průmyslu)
-
Stavebnictví: Podpora recyklovaných a jiných klimaticky šetrných stavebních materiálů (např. dřeva a dalších obnovitelných stavebních materiálů z udržitelných zdrojů, nízkoemisního betonu atd.), včetně odstranění regulačních bariér k využívání ve velkém měřítku a jejich upřednostnění v kritériích stavebních veřejných zakázek. Zaměření na hodnocení celého životního cyklu staveb a uplatnění principů cirkulárního stavebnictví[13].
-
Petrochemie: Snižování energetické náročnosti, využití kogenerace a přechod na obnovitelné zdroje, recyklace plastů a přechod na pokročilá biopaliva, podpora vodíku, zmapovat potenciál pro využití vytěžených naftových dolů pro ukládání CO2.
Zdraví zákazníků jako priorita při přechodu na udržitelnější a bezpečnější výrobky a služby.
Podpora podnikání a zajištění spravedlivého přínosu zahraničních investic vytvářením daňového a podnikatelského prostředí, které motivuje k zakládání nových inovativních firem v Česku, nikoliv v zahraničí (např. takzvané ESOP), a zároveň láká zahraniční investory do Česka a k odvádění daní v něm. Nastavení prostředí k reinvesticím zisků na našem území.
Podpora firem ve shromažďování dat o jejich dopadech na životní prostředí a společnost, aby dosáhly na výhodnější úrokové sazby a byly konkurenceschopné pro zahraniční investory a B2B partnery s vysokými CSR standardy.
Pilotování technologií zachytávání a ukládání CO₂ (CCS), vytipování vhodných lokalit a nastavení podpůrných opatření, aby se CCS stalo ekonomicky výhodným sektorem, za současného důrazu na prevenci emisí jako primárního nástroje dekarbonizace.
Na základě doporučení Maria Draghiho podporujeme politiky směřující k využití soukromého kapitálu v rámci EU pro výrazné zvýšení objemu investic do strategických oblastí jako je zelená tranzice nebo dekarbonizovaná infrastruktura. To souvisí i se snížením nákladů pro investory a diverzifikací zdrojů financování podniků mimo tradiční bankovní sektor.
Důraz na rovnost pohlaví v přístupu k novým pracovním příležitostem spojeným s přechodem k udržitelným technologiím, využití vysoké vzdělanost žen v ČR a podpora jejich vyššího zapojení do ekonomiky.
Zapojení regionů do nové ekonomické reality
Transformace venkova a investice do regionální infrastruktury, komplexní transformace a správní konsolidace venkovských oblastí se zaměřením na veřejné služby (lékařská péče, školství), dopravu a infrastrukturu. Rozvoj účinných sítí veřejné dopravy v malých obcích s cílem řešit dopravní chudobu a zlepšit dostupnost. Zajištění spravedlivé distribuce výstupů ze zelené transformace, včetně spravedlivějšího a motivačního rozpočtového určení daní.
Vybudování vysokorychlostní železnice (VRT), rozvoj moderní dopravní infrastruktury, která podpoří ekonomický růst, propojení regionů a snižování emisí.
Výstavba a modernizace dálniční sítě, investice do rozšíření a zkvalitnění dálniční infrastruktury pro zlepšení dopravní dostupnosti mezi regiony, podporu ekonomického růstu a snížení dopravních kongescí.
Podpora udržitelné městské mobility prostřednictvím rozvoje veřejné dopravy, cyklistických tras a pěších zón. Zlepšení infrastruktury v příměstských oblastech pro snížení dopravního zatížení a zvýšení kvality života obyvatel.
Podpora rozvoje infrastruktury nezbytné pro rozvoj moderní a digitální ekonomiky, např. optických sítí.
Signatáři výzvy
Tuto výzvu svým podpisem podpořili:
Aliance pro energetickou soběstačnost
Asociace pro využití tepelných čerpadel
Business Leaders Forum
Czech Business Council for Sustainable Development (Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj)*
Fakta o klimatu
Hnutí Duha
Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN)
Red Button Network
Středočeské inovační centrum
cats2cats (EWA - Empowering Women in Agrifood)
Česká federace nábytkových bank a re-use center
Asociace glampingu a malého bydlení
Asociace udržitelného podnikání
Climate & Sustainable Leaders Czech Republic
Czech Founders
Frank Bold
IDG Czechia Changemakers Network
Jihomoravské inovační centrum
Solární asociace
Změna k lepšímu
prg.ai
Člověk v tísni
Autonapůl
Brenowa
CSRD.cz
ING Česká republika
Kokoza
RetroVintage
Tilia Impact Ventures
Baby Office
CEDA Maps
Carboneg
Impact Hub
Omnicom Media Group
Sázíme stromy
* Czech BCSD souběžně s podpisem výzvy přidalo doporučení
Sympatizanti výzvy
2. ekonomická transformace
Jsme rádi, že se do prohlášení, které vzniklo z diskuse nevládních organizací, firemních asociací a zástupců úřadů, dostala řada cílů, které propaguje iniciativa 2. ekonomická transformace – zejména větší podpora inovacím, dostupnost kapitálu pro firmy v ČR a využití celosvětové dekarbonizace racionálně a efektivně pro růst české ekonomiky. Rádi podpoříme společnou snahu o prosazení zmíněných témat.
Aliance pro bezemisní budoucnost
Aliance pro bezemisní budoucnost velice vítá a podporuje vytvoření tohoto dokumentu a zároveň se ztotožňuje se základními tezemi výzvy. Vnímá zároveň potřebu dopracovat a přinést detailnější plán v rámci sekce „Strategická podpora dekarbonizace emisně náročného průmyslu“. Tímto se tedy zavazuje společně spolupracovat na konkrétních řešení a plánu pro tento sektor a tímto i celou výzvu aktivně podpoří.
TAH - Centre for Innovations in Technology, Art, and Humanities
TAH - Centre for Innovations in Technology, Art, and Humanities hodlá spolupracovat se signatáři tohoto dokumentu na tvorbě zákonů, legislativních opatření a veřejných politik, které využijí potenciál nových technologií ve spojení s uměním, humanitními a společenskovědními obory. Cílem je komplexní a udržitelné řešení globálních výzev s pozitivními dopady na společnost, ekonomiku a prostředí pro život.
Zdroje
[1] Enrico Letta - Much more than a market (zpráva, 4/2024)
[2] Mario Draghi - The future of European competitiveness (zpráva, 9/2024)
[3] Oldřich Sklenář - Fotovoltaický průmysl a evropská importní závislost (factsheet, 1/2024)
[4] Fakta o klimatu - Cesty k čisté a levné elektřině (studie, 6/2024)
[5] Oldřich Sklenář - Zpoplatnění emisí z paliv pro dopravu a vytápění (factsheet, 9/2024)
[6] Kristina Zindulková - Komunitní energetika a energetická chudoba (paper, 2/2024)
[7] MMR - Struktura neobydlených bytů v Česku a nástroje pro jejich aktivaci využívané v zemích OECD (studie, 12/2023)
[8] INCIEN - Stavebnictví: Zpomalení materiálových toků díky cirkulárnímu designu a prodloužení životnosti budov (paper, 10/2023)
[9] Martin Abel - Zelená transformace: proč Česko nemá plán? (paper, 8/2024)
[10] Kristina Zindulková - 2040 climate target for Czechia: current policy, ambition gap and sectoral analysis (paper, 6/2024)
[11] 2. ekonomická transformace - Mapa příležitostí (analýza, 10/2024)
[13] INCIEN - Snižování emisí CO2 během životního cyklu budov v České republice (studie, 10/2024)
Připojte se k této výzvě i vy. Přidejte svůj podpis:
Po odeslání formuláře budete v blízké budoucnosti kontaktování pro ověření.
Informace o podepisované organizaci
Informace o vyplňující osobě